Význam slova Sensei

V Japonsku se nazývá sensei kdokoliv, kdo něco učí. Mladá dvacetiletá učitelka v mateřské školce může být oslovována sensei padesátiletými rodiči dětí, protože rodiče si uvědomují fakt, že mladá učitelka učí děti. Je to podobné používání oslovení pane, paní nebo slečno - je to pouze známkou respektu k druhé osobě. Právníci nebo doktoři jsou v Japonsku běžně označováni sensei, protože se předpokládá, že by měli vědět více než druzí. A protože právníci se často stávají politiky, dokonce i politici jsou hojně označováni sensei. Je pravda, že v Japonsku je slovo sensei někdy zneužíváno. Obecně vzato je ale obvykle japonský učitel oslovován sensei svými žáky po celém světě.

Je tu také otázka, co činí člověka senseiem. Když učí, je tedy sensei. Ale člověk nemusí být sensei když neučí. Záleží na tom, co učí. Pokud učí techniky aikidó, je učitelem pouze na tatami. Když učí na tatami pouze několik hodin, je nepohodlné stále měnit titul při přechodu z a na tatami. Od lidí, kteří jsou oslovováni sensei, se očekává, že se budou chovat jako učitelé i v každodenním životě. Tak je mohou lidé i nadále oslovovat sensei a není nutné titul měnit.

Vyvstává tak nová otázka: Jak by se měl učitel chovat ve svém každodenním životě? Zenový buddhismus začal s myšlenkou porozumění životu. Naznačuje, že když člověk porozumí životu, cítí se jako znovu zrozený. Sen znamená dříve a Sei znamená narozený. Takže sensei doslova znamená dříve narozený člověk. Toto narození je duchovní nikoliv fyzické. Původní význam slova sensei je označení někoho, kdo je duchovně zrozen dříve než ostatní. Pokud zůstaneme u původního významu, pouze ti, kteří porozuměli životu, mohou být nazýváni sensei a sensei se chová jako učitel 24 hodin denně, i ve svém každodenním životě.

Respekt býval velmi důležitý pro všechny lidi na celém světě. Člověk by měl respektovat lidské bytosti, zvířata, stromy, atd. Jinými slovy, jenom život a živé věci by měly být respektovány. Neměli bychom respektovat materiál. Dokonce i v případě vysoce technologických strojů jakými jsou vozy Ferrari nebo velkých uměleckých děl, není to objekt, který by měl být respektován, ale jsou to lidé, stojící za stvořením takových objektů. Člověk respektuje život, protože každý život se vztahuje k ostatnímu životu a tyhle milióny a miliardy vztahů tvoří a udržují život na Zemi. Respekt vytváří lepší vztahy mezi životy a to je důvod, proč respekt byl a je jednou z nejdůležitějších věcí v životě. Respekt ve skutečnosti znamená nenarušování vztahů mezi rozličnými životy.

Když byl projeven respekt, nazývalo se to čest. Lidé bývali připraveni pro čest zemřít, protože vztahy mezi životy byly nezbytné pro přežití lidských bytostí. V dnešní době jsou respekt i čest téměř zapomenuty, protože jsme vyvinuli civilizaci založenou na zbraních a materiálu. Přežití závisí na zbraních a politice a již nezávisí na vztazích mezi životy.

Aikidó je cesta (Dó) a cesta by měla být udržována ve cvičení aikidó. Osoba, která cestu udržuje, se nazývá Dóšu. V japonštině jsou dva významy slova dóšu. První znamená 'mistr cesty' a druhý 'opatrovník cesty'. Rozdíl je v tom, že může být pouze jediný mistr cesty, ale mnoho opatrovníků cesty. Nejlepší učitel kterékoliv organizace aikidó by měl být nazýván dóšu - opatrovník cesty - ale ve skutečnosti mnoho organizací aikidó nemá dóšu. Je to proto, že většina japonských učitelů doopravdy následuje učení někoho jiného, zejména Morihei Uešiby, i když je mrtvý. Jsou také učitelé, kteří nenásledují konkrétního učitele, ale místo toho následují nějakou zavedenou filozofii. Ti také nejsou opatrovníky cesty. To je důvod, proč není mnoho dóšu ve světě aikidó. Učitel je dóšu jenom když učí zcela nezávisle na jakékoliv filozofii nebo jiném učiteli včetně těch mrtvých.

Dóšu (2004)